Studienfach: Biochemie
Einrichtung: Ludwig-Maximilians-Universität München
Zeitraum und Ort: 2021 – 2023, München
Stipendienprogramm: Jahresstipendium des Freistaats Bayern
________________________________________________________________
Život v Bavorsku jsem si vyzkoušel již během ročního výměnného pobytu v druhém ročníku mého bakalářského studia na VŠCHT v Praze. Ze začátku to byl kulturní šok, ale postupem času jsem objevil lásku k zemi skrývající daleko více než jen výtečné pivo, slané preclíky a kožené kalhoty. Jedinečné životní zkušenosti, příležitost rozvíjet se v cizím jazyce, vyšší životní úroveň, lepší budoucí pracovní uplatnění, ale i možnost stále aktivně žít i svůj český život (do Prahy to je pár hodin vlakem) se mi moc líbily. Po mém návratu mi tak v hlavě nerezonovala otázka zda, ale kdy, a hlavně jak se do Bavorska znovu vydat.
Nabídka navazujících magisterských oborů je v Bavorsku neuvěřitelně pestrá, a tak se můj sen zrodil poměrně rychle. Místo výměnných pobytů zde absolvuji celý magisterský program. Věděl jsem, že život v Bavorsku je přeci jen o něco finančně náročnější než ten v Česku. Moje nadšení z nalezení skvěle padnoucího magisterského oboru Biochemie na mnichovské Ludvíko-Maxmiliánově univerzitě (LMU) v internetové databázi studijních programů na bavorských univerzitách mi tak kazily obavy z finanční náročnosti mého jinak skvělého plánu. Zní to neuvěřitelně, ale při přebírání věcí dovezených z mého ročního pobytu v Regensburgu na mě vypadl nenápadný letáček BTHA, který jsem si tenkrát, patrně podvědomě, rozhodl schovat. Stačilo pár prokliků na webové stránky a objevil jsem přesně to, co mé rozpaky zahnalo. Výběrová kritéria stipendia se jevila poměrně přísně, ale věřil jsem, že když se mi podaří dobře a hlavně pravdivě popsat, kdo jsem, tak mám velkou šanci uspět.
Získání ročního stipendia je pouze první krok, který je zcela oddělený od procesu přijetí na bavorskou univerzitu. Jakmile mi přišel e-mail, že mi bylo stipendium přiděleno, věděl jsem, že formality spojené se samotným zapsáním na univerzitu už zvládnu. Stačilo dokončit bakalářské studium v Česku, složit přijímací zkoušky na LMU a rázem byla moje budoucnost pro nejbližších pár let jasná.
„Druhý rok v Mnichově jsem obrazně řečeno prožíval olympijský sen.“
Život v zahraničí přináší dozajista mnoho výzev a řada z nich se objeví ještě předtím, než celé to dobrodružství skutečně začne. S uděleným stipendiem a dopisem o přijetí k magisterskému programu na LMU začal sled vyřizování potřebných formalit. Zjistil jsem jaké náležitosti musí mít úřední překlad, několikrát jsem navštívil německou ambasádu v Praze nebo vedl dlouhé telefonáty s českou i německou zdravotní pojišťovnou. Největší výzvou se však nakonec stalo nalezení dostupného ubytování v mém novém působišti, v bavorské metropoli.
Na kolejní ubytování je v Mnichově bohužel poměrně dlouhý a nepřehledný pořadník, a tak jsem musel pátrat v pro mě zcela neznámých vodách tamního realitního trhu. Nakonec jsem první rok studia, který byl stále ovlivněn dobíhající pandemií Covidu-19, strávil v útulném pokoji v bytě jedné postarší dámy. Na univerzitu jsem to neměl daleko, cena byla přijatelná a od začátku jsem měl poblíž někoho, kdo mi dokázal s řadou věcí poradit. Nicméně když mi bylo jako zázrakem na začátku třetího semestru nabídnuto místo na koleji, neváhal jsem ani vteřinu a přestěhoval se. Druhý rok v Mnichově jsem obrazně řečeno prožíval olympijský sen. Bydlel jsem totiž v malém bungalovu ve čtvrti, kde byly ubytované sportovní výpravy během tragických olympijských her konaných v roce 1972. Odtud jsem pak pravidelně vybíhal do přilehlých parků na tréninky atletické skupiny, podnikal výlety do dalších překrásných bavorských měst, jezdil si čistit hlavu do nedalekých Alp, ale hlavně denně dojížděl za studiem do moderního přírodovědeckého kampusu na okraj města. Na univerzitě, ale i mimo ni, jsem pak navázal hned několik nových přátelství. Vždycky tak bylo s kým vyrazit na některou z mnoha místních kulturních akcí, včetně světoznámého Oktoberfestu.
„Moje státní univerzita LMU patří mezi tzv. excelentní univerzity, takže disponuje opravdu nadstandardními finančními prostředky, aniž by studenti museli platit vysoké školné.“
Neřekl bych, že je studium v Německu náročnější než v Česku, jen je v řadě věcí výrazně odlišné. Přírodovědně a technické obory jsou často částečně nebo zcela vyučovány v angličtině, neboť naprostá většina terminologie pochází právě z anglofonního prostředí. Při studiu biochemie na LMU bych se patrně zcela obešel bez němčiny, nicméně její znalost je velmi vítanou výhodou, a to hlavně pro běžný život mimo univerzitu. Kromě pár povinných předmětů jsem si mohl svobodně zvolit z široké nabídky přednášek a praxí napříč fakultami a následovat tak vlastní naprosto unikátní studijní cestu. Tato forma studia je skvělá v tom, že se studenti mohou věnovat hlavně tomu co je opravdu baví. Zároveň ale taková svoboda volby vyžaduje velkou míru zodpovědnosti, neboť si studenti musí veškeré zapisování zkoušek, shánění praktik nebo plánování plnění studijních povinností řešit sami.
Nejpatrnějším rozdílem, který jsem v porovnání s Českem zaznamenal, je způsob financování univerzit. Moje státní univerzita LMU patří mezi tzv. excelentní univerzity, takže disponuje opravdu nadstandardními finančními prostředky, aniž by studenti museli platit vysoké školné. To se odráží hlavně v dostupnosti vybavení, možnosti zvát na přednášky přední světové vědce, včetně laureátů Nobelovy ceny, být rovnocenným partnerem pro jiné univerzity či nadnárodní firmy nebo pravidelně organizovat nejrůznější sympozia. I díky tomu jsem měl možnost absolvovat stáže v různých laboratořích světového významu spadajících přímo pod univerzitu a získat kontakty na významné osobnosti v oboru. Dokonce jsem pár měsíců pracoval jako výzkumný asistent na fakultě biologie a měl tak možnost zjistit, co obnáší práce v Německu a současně si i něco přivydělat. Studenti mají obecně řadu možností získat brigádu přímo na univerzitě a podílet se tak na jejím fungování.
„Nabyl jsem velmi solidní znalosti a zkušenosti, které mi budou skvělou vstupenkou do celého světa...“
Momentálně ještě dokončuji svou magisterskou práci v patrně největším německém veřejném vědeckém institutu, kde se podílím na nejmodernějším výzkumu možností léčby idiopatické plicní fibrózy. Je to poslední krok vedoucím ke zdárnému ukončení mého bavorského studia, nicméně myslím, že už svůj pobyt mohu celkově zhodnotit.
Studium v Bavorsku mi odhalilo velkou řadu možností a skutečně obdivuji, o kolik dál je náš západní soused v oblasti vzdělávání. Některé situace, kterým jsem čelil, mi pomohly začít více vnímat, kdo jsem a co od života očekávám. Nabyl jsem velmi solidní znalosti a zkušenosti, které mi budou skvělou vstupenkou do celého světa, a jsem přesvědčen, že mi hodně usnadní vstup do budoucího karierního života.
Bez podpory BTHA bych se patrně nikdy nerozhodl vydat se absolvovat celé magisterské studium v Bavorsku. Na agenturu jsem se mohl kdykoliv obrátit s prosbou o radu a díky možnosti prodloužení stipendia jsem měl celé dva roky jistotu, že se mohu plně věnovat studiu a odpočívat během svých volnočasových aktivit. Navíc jsem se během akcí pro stipendisty, které se konaly ve spolupráci s mateřskou organizací BAYHOST, měl možnost seznámit se a sdílet své zážitky s řadou dalších stipendistů ze střední a východní Evropy. Celé agentuře jsem neskutečně vděčný za možnost uskutečnit si svůj sen, a pevně věřím, že jí budu moci její důvěru někdy oplatit.
Leden 2024
____________________________________________________________
Text und Bild: Stipendienbericht
